Neboli váha je udávána vždy v karátech – mezinárodně se užívá zkratky „ct“. Tato váha se v certifikátech udává s přesností na dvě desetinná místa. Měření probíhá s přesností na tři desetinná místa, přičemž zaokrouhlení druhého desetinného místa nahoru je možné pouze v případě, že třetí desetinné místo je 9.
Vzhledem k přesně stanoveným parametrům briliantového brusu lze poměrně přesně určit váhu také změřením základních rozměrů briliantu, tj. průměru (min. ve dvou na sebe kolmých osách) a výšky. Odhadovaná hmotnost `{`ct`}` = (průměr rundisty)2 × výška × 0,0061
se podle mezinárodní stupnice barev značí písmeny abecedy od D až do Z. Čím je barva kamene bělejší, tím je její označení blíž k začátku abecedy. Diamant se jako jediný drahý kámen v přírodě vyskytuje ve všech barevných modifikacích. Ovšem diamanty vyskytující se v přírodě se po vybroušení nejčastěji nacházejí v barvách od bílé po žlutou. Barevnou specifikaci musí provádět zkušený profesionál pomocí sady vzorkových kamenů (Master stones) a jejich porovnáváním s hodnoceným kamenem. Musí být dodrženy standardní podmínky pozorování, např. normalizované světlo o 5000/5500 K (D55) a standardní postupy pro zařazení pozorovaného kamene do určité barevné třídy.
Je dána počtem cizorodých látek obsažených v pozorovaném diamantu. Tyto nehomogenity mohou být vnitřními charakteristikami – nazývají se inkluze (tmavý „uhlík“, bílý „led“, praskliny, atd.), které vznikly v jednotlivých fázích tvorby krystalu. Dále to mohou být vnější charakteristiky (škrábance, nadbytečné facety, naturály atd.), jež vznikly opracováním, nebo je nebylo možné opracováním odstranit. Na velikosti a rozložení těchto charakteristik závisí přiřazení příslušné třídy čistoty pozorovanému diamantu. Jako standard pro měřitelnost se používá lupa s desetinásobným zvětšením.
má kulatý obrys a skládá se z koruny (32 faset + tabulka) a pavilonu (24 faset + možná kaleta). Moderní briliantový brus je založen na optických výpočtech se zaměřením na maximální krásu kamene, která je výsledkem brilance a disperze. Posouzení kvality brusu spočívá v porovnání sledovaného kamene s ideálními proporcemi a symetrií matematicky vypočítaného modelu (nepravidelnosti symetrie jsou definovány jako vady brusu). Odchylky od takového modelu jsou značeny jako kvalita brusu, pro kterou se používá stupnice: very good, good, fair a poor. Některé laboratoře pro nejlepší diamanty mají kategorii excellent či ideal cut. Konečné provedení brusu se nazývá finishing.
LC (Loupe-Clean) nebo IF (Internal Flawless) je čistota diamantu označená „čistý pod lupou“ (Loupe-clean), pokud za stanovených podmínek diamant splňuje podmínku absolutní průhlednosti bez inkluzí. VVS* (Very Very Small) (VVS 1, VVS 2) je označení pro velice malé inkluze, které jsou velmi těžko zjistitelné při zvětšení 10×. VS* (Very Small) (VS 1,VS 2) je označení pro velmi malé inkluze, které jsou těžko zjistitelné při zvětšení 10×. SI* (Small Inclusions) (SI 1, SI 2) se označují malé inkluze, snadno zjistitelné lupou s 10násobným zvětšením, ale neviditelné pouhým okem z korunové strany brusu. PI (Pique) jsou střední inkluze, bez problémů viditelné při zvětšení 10× a obtížně viditelné pouhým okem z korunové strany brusu, nerušící brilanci. P II (Pique II) se označují velké a četné inkluze, velmi lehce zjistitelné pouhým okem z korunové strany brusu, lehce snižující brilanci diamantu. P III (Pique III) jsou velké a četné inkluze, velmi lehce zjistitelné pouhým okem z korunové strany brusu, které snižují brilanci diamantu. VVS, VS a SI dělíme do dalších dvou pododdělení – 1 a 2. Toto dělení může být užito pouze pro velikost kamenů 0.47 ct a větší. Termíny „pure“, „pure to eye“, „comercial pure“ nebo jiné zavádějící výrazy či definice jsou nepřístupné.
Napište nám na našem live chatu, který se nachází v levém dolním rohu obrazovky.